rozcestník

4. března 2017

Spící krasavice – Trnitá pohádka s trpkým dozvukem

Jak víte, na oblasti jezdím velmi ráda. Premiéry mají vždycky takovou príma slavnostní atmosféru,  účastni jsou přitom skutečně milovníci baletu, no a vůbec je to celé takové fajn. Bohužel, ne vždy se ale vyvede i představení. A problém bývá často už jen ve výchozí myšlence, která má být netradiční, ale někde po cestě se ten smysl změní, či ztratí docela...
.
.

Liberecký soubor je z českých baletních těles tím nejmenším, kvůli čemuž je obvykle třeba sáhnout u chronicky známých děl k úpravám a redukcím. Šéfka baletu Alena Pešková má jasnou vizi, jakým způsobem se souborem pracovat, a uchýlení se k modernizovaným adaptacím je jednou z nejčastějších cest, která se v Liberci volí.




Autor libreta, režisér a choreograf Daniel Záboj nové Spící krasavice se kromě modernizace rozhodl slavnou Perraultovu pohádku okořenit i námětem Žabího prince bratří Grimmů. A samotné libreto je v případě liberecké inscenace již prvním kamenem úrazu. Jestliže se dají děje petipovských baletů označovat za naivní a postavy za příliš schematické, bez hlubší psychologie, pak zamotanost Zábojova příběhu tento dojem ještě více prohlubuje – a nelze ani říci, že by se jednalo o ironizaci zažitých klišé.
Celý příběh má dva průvodce: prvním je samotná Aurora – v tomto případě na zadním plánu promítaná stárnoucí alkoholička (velmi přirozená členka činoherního souboru divadla Jana Hejret Vojtková), která s neskrývanou zatrpklostí sepisuje vzpomínky na své mládí. V určitém rozboru s tímto silně nepohádkovým motivem se s prvními tóny z orchestřiště vynoří Kouzelník pan Žabka (Mischa Hall), který provádí dějem na scéně a paní Kingové, Aurořině matce, předpovídá narození dcery. Tím však jeho zapojení do děje končí a stává se jen jednou z přihlížejících postav.
V libretu popsaný prolog, nazvaný Vize a reminiscence (pravděpodobně snaha o intelektuální vyznění), však s výjimkou projekcí, které se ale objevují i později, pracuje postupně s fabulí od těhotenství, přes přípravu narození až po dospívání Růženky. Teprve s narozeninovou oslavou se dostáváme k prvnímu dějství – děj však plyne přirozeně, a tak toto rozdělení působí ještě zmatečněji.
.
.

Žádné komentáře:

Okomentovat