S Jiřím Jelínkem, bývalým sólistou ND Praha a Stuttgartského baletu: „Všechno, co člověk dělá, se v něm odráží…“

Když jsem byla malá a Adriana, respektive její mamka, mě brávala na představení do ND, k mým velkým oblíbencům patřil vysoký a elegantní tanečník Jiří Jelínek. Z České republiky do zahraničí odešel brzy, ale když se objevila příležitost udělat s ním k jeho narozeninám rozhovor, okamžitě jsem se na něm zapsala. A tady máte úryvek z otevřeného rozhovoru, který pro Taneční aktuality tento tanečník s bohatým mezinárodním úspěchem poskytl.

foto: Katya Kravtsova

I přes velkou konkurenci se vám ale ve Stuttgartu podařilo prorazit. Co považujete za svou silnou stránku?
Určitě výrazovou. Herectví, práci na jevišti, energii, kterou jsem dokázal přenést na diváka, ať to byla role kladná, nebo záporná. Nikdy to nebyla technika, ač jsem s ní neměl problém, ale nikdy jsem nebyl tanečníkem, co točil deset piruet nebo dělal kdovíjaké extrémní triky. I na tanečních mistrech jsem viděl, že čekali a těšili se, co s rolí a charakterem udělám.

Batacchio – Magická groteska na Jatkách

O produkcích La Putyky jsem už dlouho nepsala, a na Batacchio jsem se obzvlášť těšila. Hlavně proto, že Taneční aktuality mě vyslali na inscenaci, kterou režíroval Maksim Komaro - muž, který stojí za mou oblíbenou Slapstick Sonatou.

Cirk La Putyka je v České republice bezpochyby nejambicióznějším novocirkusovým souborem. Pravidelné spolupráce se zahraničními soubory i umělci, hostování, náročnost jednotlivých inscenací, ale také například vybudování prostoru Jatka 78, to vše skupina pod vedením Rostislava Nováka mladšího za osm let své existence dokázala. Nejnovější premiérou Batacchio se navrací ke své druhé inscenaci Slapstick Sonata, která vznikla v roce 2012 ve stejném složení artistů pod vedením finského režiséra Maksima Komara. Groteska, k níž odkazoval název předchozího, ale rovněž tohoto kusu, je zde základním stavebním kamenem.

foto: Martin Sršeň