Recenze byla publikována 1. října 2016 na webu Tanečních aktualit.
Německá (a přitom silně mezinárodní) taneční skupina Flying Steps, několikanásobní mistři světa v breakdance, předvedla v pražském Hudebním divadle Karlín své spojení zdánlivě nespojitelného – street dance na skladby Johanna Sebastiana Bacha, jejichž interpretaci ve velké části představení obstaral živý doprovod klavíru či cembala.
Dle propagace, jistě notně podpořené partnerstvím se společností vyrábějící energetické nápoje, bylo možné očekávat pompézní show. Představení však oscilovalo mezi rozverností a křehkostí, bez nutnosti výrazných světelných efektů, jen s promítáním na zadním plánu. Dohromady s Bachovou hudbou – ať už čistě instrumentální, či crossoverovou – vznikl překvapivě komorní kus.
 |
| foto: archiv Flying Steps |
Sled jednotlivých výstupů plynule navazoval, aniž by tvořil souvislý příběh. To však nebylo na závadu, neboť nastolený postup celek udržel. Skupinové výstupy neuchvacovaly svou náročností, avšak díky perfektní synchronizaci a promyšlené choreografii byly vhodnou přípravou na podmanivé předvedení tanečního mistrovství v sólových partech jednotlivých tanečníků. Každý z aktérů-mužů vynikal v něčem jiném, na co své sólo v rámci bboyingu zaměřil. Nejvýraznější byl Pierre Bleriot alias Punisher, jehož lehkost a preciznost ve vysokém počtu piruet ve stoji na jedné ruce, tzv.1990s, se zdály neuvěřitelné. Není překvapivé, že Bleriot je v tomto prvku co do počtu opakování světovým rekordmanem. Zaujal i charismatický Iráčan Rymon Zacharei, přezdívaný Rayboom. Ten svou kombinací poppingu, hip hopu a housu představoval mužný prvek skupiny, vůdce i usměrňovatele děje.
.
.
.
Žádné komentáře:
Okomentovat