Celý rozhovor vyšel původně dne 7.května 2015 na serveru Divědové na blogu.
Rozhovor s činorodým a nesmírně agilním norským choreografem Jo Strømgrenem probíhal nad kávou a cigaretou v průjezdu před Studiem Alta. Tak jako jsou jeho produkce mixem různorodých performativních žánrů, různorodých témat byl plný i náš rozhovor. O vztahu k české kultuře a pohádkám, odlišném smyslu pro humor, o fotbale a ping pongu, a také nadhledu, který je k jeho práci potřeba.
Jste v České Republice poprvé?
Ne, byl jsem zde již několikrát a vyrůstal jsem na českých filmech. Duchem jsem byl v České republice už od dětství: „Krtek. Haló! Popelka.“
Slyšela jsem, že Popelka je jedna z nejoblíbenějších pohádek v Norsku.
Něco vám ukážu, mám to tady v počítači. Je to vtipné. Minulý rok jsem uváděl v Moskvě v Puškinově divadle pětiaktovou inscenaci Estrogena jedno dějství bylo toto… (Jo ukazuje fotografie z inscenace, na nichž jsou postavy kostýmově přesnými kopiemi postav z Vorlíčkových Tří oříšků pro Popelku, pozn. red.)
To je perfektní. Takže Popelku opravdu milujete?
Ano. Vzali jsme několik pasáží z filmu a převedli je na jeviště. Změnili jsme však trošku příběh, aby z něho vzniklo velké nedorozumění celého Popelčina příběhu. Pak náhle „ping“ a objevilo se úplně jiné prostředí. Tak to jenom abyste věděli, kde teď myšlenkami jsem.
Takže nejvíc ze všeho v České republice máte rád Popelku?
(hraje ztrápený hlas) „Jurášku! Jurášku!“ To je ten kůň!
Máte v Norsku naší Popelku v originále s titulky, nebo s dabingem?
Je to nuda, ale máme hlasy nahrané přes originál - voiceover.
Už jste v Česku nějaké choreografie vytvářel nebo je to vaše první zdejší spolupráce?
Jezdím se svou taneční skupinou na turné skoro každý rok a obzvláště do Prahy na festivaly. A dokonce jsem zde před několika lety vytvořil s jednou taneční skupinou inscenaci. Teď jsem zase zpátky, vlastně stále na turné.
Jak byste definoval vaši práci? Co je ve vašich choreografiích specifického?
Vím přesně, na co se ptáte, ale asi jsem si to udělal z určitého pohledu těžší, protože se věnuji mnoha odlišným věcem. Tento rok budu mít ve svém životopise přes sto inscenací, většina z nich jsou celovečerní představení, ale také je tam scénický tanec, klasický balet, jazzový tanec, loutkové divadlo, divadlo, filmy - prostě hodně věcí… Jsem velice všestranný. Takže jsem se vzdálil od toho, abych si vytvořil nějakou svou vlastní značku, i když je to cesta, aby o vás lidé věděli. Ale to není můj styl. Je poměrně těžké definovat, co to vlastně dělám.
.
.
.
Žádné komentáře:
Okomentovat