Terapie Riskem

Recenze byla publikována na webu CIRQUEONu dne 29. dubna 2014

V pořadí pátá inscenace Cirku La Putyka nese název Risk a je výsledkem projektu, ve kterém soubor spolupracoval se švédským Cirkusem Cirkör a francouzským Cahin-Caha.

Samotný začátek evokuje estrádní vystoupení uváděné poněkud psychopatickým terapeutem, ve kterém jako hlavní aktéři figurují mentálně narušení jedinci. Každý z nich je svérázné individuum trpící konkrétní diagnózou – hyperaktivita, paranoia spojená s agresí, strach z lidí i vlastního počínán, atd. Všichni přitom nachází stejnou cestu k oproštění se od svých problémů – cestu riskování. Kdo ohrožuje ostatní, ten musí bezpodmínečně ohrožovat i sám sebe. Akrobati po sobě házejí šipky, padají na ostré hřeby, nebo tančí s půllitry na nohou. Některé pasáže připomínají klauniádu (žonglování Pettera Wadstena nebo výstupy hyperaktivní Kajsy Bohlin coby Mirandy), jiné jsou dojemným lidským příběhem (malý princ, kterého otec nutil stát se vojenským pilotem - na trampolíně excelující Mikko Karhu, alternovaný Teemu Virtanenem).

První polovina je sledem etud, jednotlivých léčebných procesů každého „pacienta.“ Psycholog (Jiří Kohout) nutí aktéry do extrémních situací; například balancovat s noži namířenými k tělu či žonglovat s nimi na trampolíně. Ovšem s jednou výjimkou – na vozík upoutanému mladíkovi (Petr Valchář) není dovoleno riskovat. Z prostoru, který se děním stává nebezpečným, je proti své vůli převezen jinam. Teprve na konci se mladík bouří, akrobati přes něho vrhají salta, on sám se zapojuje náročným akrobatickým zvedáním ostatních artistů do vzduchu – zde je umně kombinována silovost s baletními pózami. Padá bílá opona, je promítán černobílý dokument ze zkoušek inscenace, který je zároveň malou osobní zpovědí Petra Valcháře, dříve vrcholového sportovce. Ač se jedná o velice zajímavý vhled do nitra umělce, jeho vložení do představení působí poněkud násilně – jako by tvůrci upozorňovali, na co se nyní máme zaměřit.

.

.

CELÁ RECENZE K PŘEČTENÍ ZDE
.
.
.